Otázky a odpovědi

     Nechci vám dát odpověď na to, nač se ptáte, alespoň ne v této fázi, ale chci vám zároveň z odpovědí podsunout ty dotazy, které shledávám jako důležité....      Zároveň se omlouvám. Měl jsem připraveny i obrázky, ale nedaří se mi je vložit. Narychlo teď upravím text a do dalšího příspěvku na sobě zapracuji a naučím se to...

RC vybavení?

Nemyslím si, že je nutné vlastnit tu nejdražší, či nejlépe hodnocenou RC soupravu. Současný trh nabízí více než dost modelů ve všech cenových kategorií. Pro plnohodnotné ovládání je vhodné mít alespoň 4kanálovou proporcionální RC soupravu. Nejlépe pracující v pásmu 2,4GHz. Toto pásmo je pokládáno za nejspolehlivější a takřka nezarušitelné. V designu soupravy těžko radit. Někdo miluje pultové, druhý zase kompakty a ani jeden by to své nevyměnil. Je třeba si to zkusit a hlavně u zvoleného vydržet. Jsou i různé systémy ovládání. Je to opravdu vysoce individuální. Léta úspěšně používám Hi-Tec "Eclipse" ač vlastním modernějšího "Optica" Prostě Eclipse mi padla do ruky více... Nelobuji, jen si myslím za málo peněz opravdu moc muziky (a to vlastním jeden z prvních modelů který jsem si sám osazoval VF modulem na2,4GHz namísto původního 35MHz po několika letech aktivního užívání.

Základní seřízení modelu?

Zatím nechávám stranou konkrétní doporučené hodnoty výchylek. Pod pojmem "Základní seřízení" mám na mysli hodnotu kterou musí vykazovat postavený model a kterou je tedy nutno zohlednit už při jeho návrhu, později konstrukci a stavbě. Když to nemá, nefunguje a nechová se jak by měl...

	(°)	(°)	(°)	Pravá/dolů(°)
Větroň		0	0
		0	0
	0	0	0

Proč je úhel náběhu jiný u větroně než u motorového letadla a akrobatického letadla?

Je to jednoduché. Aby profil fungoval a vytvářel vztlak, musí do vzduchové proudnice vstupovat poněkud šikmo, a to tak, že představíme-li si průřez křídlem, musí být náběžná hrana o něco výš než odtoková. Ona "šikmost" se nazývá úhel náběhu.

Větroň si vztlak vytváří tak, že využívá gravitační sílu. Zjednodušeně řečeno, Jeho hmotnost ve spojení z dopřednou rychlostí mu zabezpečuje potřebný vztlak. Nemá žádnou jinou tahovou sílu, tedy v horizontálním letu je osa jeho trupu (díky těžišti - o tom budeme hovořit později) skloněna k zemi, což eliminujeme právě vyšším úhlem náběhu křídla.

Motorový letoun má v ideálním horizontálním letu takovou rychlost, ve které se vztlaková síla rovná hmotnosti modelu jen působí opačným směrem. Takže díky motoru nemusí využívat své hmotnosti a osa jeho trupu je v horizontálním letu vodorovná. Proto nám stačí oněch 1 až 1,5° ( v některých případech i 0,5°)

Souměrný profil je v podstatě takový tvar, jaký bychom dostali průřezem dešťové kapky pronikající atmosférou kolmo k zemi. Takže proudnice vzduchu působí vodorovně s osou profilu, nevykazuje žádný vztlak. To je pro akrobatický letoun velice výhodné, protože v horizontálním letu standardním i na zádech bude vykazovat stejné parametry. U letounu se vztlakovým (nesymetrickým) profilem musíme například v letu na zádech eliminovat opačné působení vztlakové síly poměrně razantním potlačením VOP. Akrobata otočíme na záda a srovnáme řízení do neutrálu. Letoun letí rovně v horizontálním letu, jako při normálním letu.

Proč je nutné vyosovat motor a opravdu to jinak nejde?

Jde, ale NEDOPORUČUJI TO!!! Vyosením motoru eliminujeme gyroskopický moment. Kroutící moment motoru má za následek vyvolání síly stejné, a působící opačným směrem. Ta způsobí (obzvláště při prudkém přidání plynu) že letoun markantně vyosí doleva a stoupá (tak markantně až se přetočí na záda a obyčejně havaruje).

Pokud z nějakého důvodu nemohu vyosovat motor (napadá mě pouze jeden a to je stavba makety letounu Anglické provenience z II. sv války) lze vyosit směrovku. Ale fakt nedoporučuji. V momentě kdy nás ve vzduchu zklame motor a máme plné ruce práce s klouzavým letem a nouzovým přistáním, začne nám k tomu všemu model prudce klesat v ostré pravé zatáčce.

Proč je vyosení motoru u modelu větší než na skutečném letadle

Protože na modelu je úplně jiný poměr hmotnosti vůči výkonu. Malý příklad třeba na anglickém cvičném letounu Miles Magister:

Skutečný letoun má rozpětí 10,31m, vzletovou hmotnost 862kg a výkon motoru 97KW. To by pro měřítko 1:8 znamenalo rozpětí 1,28m, vzletovou hmotnost 107,75kg!!! a výkon motoru 12KW!!! Zrovna maketu tohoto letounu stavím, takže vím následující. Pro rozpětí makety 1,28m uvažuji o vzletové hmotnosti max 2kg včetně baterie a RC vybavení a výkon motoru mám k dispozici 1,5KW. Tedy ve skutečném letounu je poměr hmotnost/ motor 8,8. U létající makety je 1,33!! Toto číslo značí kolik kilogramů připadá na jeden KW výkonu. Jak vidíte, maketa je na tom cca 8x lépe, než skutečný letoun. K lehoučkému draku jsme přidali razantně výkonný motor. Odezva je taková, že pro utlumení gyroskopiského momentu není dostatek hmotnosti, takže kompenzovat musíme větším vyosením.

Kde se vůbec bere vztlak?

Může za to "Bernoulliho rovnice tlaku" Tedy konkrétně ta skutečnost, "čím vyšší rychlost proudění, tím nižší tlak. Toto si velice snadno ověříme jednoduchým pokusem. Vezměte si do ruky dva listy papíru do tiskárny. Podržme jej svisle svěšené a foukněme do štěrbiny mezi papíry. Právě výše uvedená rovnice má za následek, že se oba listy papíru přiblíží k sobě. Foukáním dojde k nárůstu rychlosti proudění mezi oběma listy, takže uvnitř vzniká podtlak. Vnější přetlak oba listy přitlačí k sobě.

Takže představíme-li si klasický nosný profil-tedy onu půl-kapku umístěný horizontálně v prostoru a pošleme-li proti němu proud vzduchu určitou rychlostí, náběžná hrana nám jej rozdělí na dvě proudnice. Jedna obtéká horní část a druhá spodní část. Proudnice obtékající horní část musí kvůli vyklenutí profilu za stejnou časovou jednotku urazit delší dráhu, takže se urychlí vůči spodní proudnici. Víme už, že díky rozdílu rychlosti dojde nad profilem k poklesu tlaku. Později se naučíme profil zkonstruovat absolutně bez jediného výpočtu. Také si vysvětlíme, proč právě s ohledem na konstrukci profilu je tak dobrý "Autocad"

Vztlak na symetrickém profilu je trošku jiná kategorie. Ještě pro upřesnění na začátek, mezi symetrické profily řadíme i profil "deskový", což jest rovná plocha se zaoblenou náběžnou hranou a někdy zaoblenou, někdy oboustranně zešikmenou odtokovou hranou.

Víme tedy, že souměrný profil s nulovým úhlem náběhu vykazuje nulový vztlak. Tedy na letadlo se souměrným profilem a základním seřízením 0/0/0 (Křídlo/vop/sop) v horizontálním letu nepůsobí jiná síla, než dopředná od motoru a gravitační, rovnající se hmotnosti letadla. (Je to poněkud zjednodušené, ale stačí to pro náš výklad) Takže takové letadlo nám bude postupně klesat po balistické křivce (Proč po balistické? původně jsem vám to chtěl dát za domácí úkol, ale dobrá, možná je na to brzy tak vysvětlení: Díky gravitační síle doje ke sklonu přední části trupu, což bude mít za následek záporný úhel náběhu křídla, čímž dojde k prodloužení spodní proudnice a tím nárůstu tlaku na horní straně křídla. To zabezpečí nárůst záporné hodnoty úhlu náběhu křídla a ten zase zvýšený "záporný vztlak" takže hodnota záporného úhlu náběhu narůstá geometricky se vzdálenostní).

Dobrá zpráva je, že tuto skutečnost v podstatě nemusíme nijak řešit. Pokud je letoun správně vyvážen tak, v horizontálním letu mu poněkud "prosedne" ocas a tím dojde k nastavení kladného úhlu náběhu a tím i k nárůstu tlaku na spodní straně křídla. Stane se zázrak, souměrný profil vytváří vztlak a letoun letí...